Když jsem zahlédl tento obal, v první moment jsem znejistěl a pomyslel si,
že tohle je album od nějakých elektroniků. Název "Void!" a počítačový design by tomu odpovídal.
Ne, že bych si to neposlechl, ale v sekci progressive metal jsem tuto placku opravdu
nečekal. Pravdou však je, že to ani progressive metal není. Prostě si někdo pustil první
skladbu, usoudil, že to patří tam, aniž by poslechl alespoň tu jednu skladbu,
která zpravidla napoví, kam se album ubírá. I když existují samozřejmě i výjimky.
Ale abych se vrátil k této italské perličce, která se nachází v oblasti progresivního fusion rocku...
První skladbou "Cluster" a klávesovým úvodem od jednoho z nejlepších italských klávesáků
v této oblasti, Angelo Raczem to začalo opravdu na výbornou.
Už v této skladbě bylo jasné, že to bude neobyčejný poslech. Dvojku "Hot Wine" otevřel Pepa
se svým čtyřstrunným JazzBass Fendrem. Byl to impozantní začátek a úvodní melodický základ se
pak táhnul celou skladbou. O vstup pro "Slapdash Dance" se postaral kytarista Ettore Salati,
který pro změnu využil služeb Godin Artisan a DG Pedal. Navrstvené kytary s opět výborným
základem za podpory kláves, které v této skladbě měly prim. O střed skladby se postaral
bubeník Roberto Leoni svým brilantním vstupem, který pak přešel do arabského motivu. Závěr patřil
Angelovým rolandkám. Čtyřka "Alexa In The Cage" se pěkně rozjela v podobném stylu starých
známých Yes. Pak však přišel nečekaný, ale příjemný vokál, ve kterém se představil Joe Sal.
Velmi zajímavě uspořádané dvojzpěvy. Nádherná melodie klavíru a příjemný doprovod basy odstartoval
pohodovku "Into The Void". Kombinace kytary Danelectro Doubleneck 12-string & 6-string na mě
udělala dojem. Robertův vyrbl pro změnu odstartoval šestku "Who's Bisex?". Výborné výměny
kytarových sól a klávesových poloh. Skutečně příjemná záležitost. Sedmá "Return To Kolkata"
v úvodu krásně naladí a její propracované linky jsou krásnou poslechovou záležitostí. Skladba ani
trochu nepřipomíná třetí největší město Indie, kdy po příjezdu vás ovane zvláštní puch,
který se nese celým městem. Cítíte vůni koření z jídel, které se vaří na ulicích a smrad z
přítomných odpadků. Krása a špína, bohatství a chudoba, vše v jednom chumlu. Někdy máte pocit,
že Indové vůbec nespí. Ulicemi se bez přestávky, v jedné velké mase, valí kola, auta, chodci.
Taxikáři jezdí jako blázni a stále nahánějí turisty, aby z nich dostali co nejvíc. Lidi pokřikují,
auta skoro soustavně troubí. Máte pocit, že ten hluk nikdy neskončí. To však není případ této
skladby, která je hudebně pestrobarevná a opravdu neruší. Ve "Spin The Wheel" se kolečka roztáčela
opravdu pomalu. Klávesová kouzla, klavírní mezihry s občasnými výpady Ettoreho gibsonky se táhly
celou skladbou. O závěr alba se postarala instrumentální verze skladby "Alexa In The Cage".
Alba, které určitě udělá dojem na každého příznivce této "škatulky". I když je album až na
jedinou skladbu čistě instrumentální, je to přehlídka skutečného muzikantství... 3.6.2011 (powerhome [10/10])
