Když vyšlo první album této německé kapely "Proud Like a God" v roce 1997,
byl to průlom v crossoveru s ženským vokálem. Tato deska se krátce na to stala právě
v Německu platinovou a myslím, že právem. Houpavý rytmus, velmi příjemný a hlavně kvalitní
zpěv Sandry Nasic dával kapele slibnou budoucnost. Tato čtyřčlenná partička o tři roky později
vydala svou dvojku. V tu chvíli bylo jasné, že tato kapela tu má své místo. Bohužel v únoru
roku 2005 skupina uskutečnila poslední turné a rozpad této bezvadné party byl jistou věcí.
Sandra si vyzkoušela sólovku a zbytek party zase zkusil jiného zpěváka, aby stejně dospěli
k názoru, že patří k sobě. V červnu 2009 si pak spolu zahráli na festivalu v Nickelsdorfu
a bylo jasné, že tato parta pojede dál. Loni se uzavřeli do studia a 1. dubna 2011 vyšlo nové album,
které dostalo název "Bel Air".
Apríl to skutečně nebyl, protože v neděli jsem album už poslouchal. Přehrávač se rozjel a "Sunday Lover"
byl výborný nástup této placky. Melodické a velmi rytmické tempo dokresloval příjemný Sandřin vokál.
Starý Guano jsou zpět. Dokázali to hned ve druhé "Oh What a Night", kde to pěkně šlapalo už od začátku.
"When the Ships Arrive", lehce pohodové tempo vystřídal velmi houpavý rytmus, zajímavý a chytlavý
refrén. Jako by v této skladbě zapomněli na kytary... Samozřejmě, že tam byly, ale jejich tvrdost
trochu ustoupila a celá skladba se táhla v takovém tom indies. Čtyřka "This Time" měla znovu velmi
příjemný nástup. Skoro pohodovka, která vydržela necelou minutu a pak se rozjel melodický refrén,
který prostě chytí. Skladba, která mi dlouho zůstala v paměti. Trochu kytar, trochu kláves to je
"She´s a Killer". Výborný nástup, Guano to nezapomněli a má to šmrnc... prostě to jede.
Šestá "Tiger" pokračuje v kytarovém základu. "Fanman" je další sympatická skladbička. V začátku
jako pohodovka, ale pak se opět rozjede celý ansámbl a Sandra se opře do svého hlasu.
Skladba, která zaujme svým nábojem a impozantním projevem zpěvačky. A jako by vše pokračovalo v
"All I Wanna Do", kdy se celý základ položil na basu Stefana Udeho a kytarové riffy Henninga Rümenappa.
Všichni dali jasně najevo, že je to opravdu baví. Devátá "Fire in your Eyes" a znovu ten houpavý a
líbivý rytmus. Bezvadná melodie, prostě kandidátka do hitparády. Nejdelší skladba na albu - "Trust" -
typický crossover v podání Guano Apes. Na limitovaných edicích pak přibudou ještě dvě prémiové skladby
v podobě upravené verze "Fire in your eyes" na "Fire" a "Carol and Shine". Tato skladba pak uzavírá
tuto novinku, která se bezpochybně zařadí mezi nejzajímavější desky roku 2011.
Guano Apes možná ubrali trochu ze své tvrdosti, ale přidali spousty melodie a té není nikdy dost...
Je to prostě výborný album. 5.4.2011 (powerhome [10/10])
