Dostal jsem do ruky nové CD české kapelky Act Of God - "Vzpomínky v zrcadlech" vydané v
polovině února letošního roku. Rád si poslechnu české kapely, ať už začínající, tak i méně známe.
Líbí se mi to nadšení, ta snaha se ukázat. Myslím, že u nás je hodně kapel, které mají co říct
a o kterých ještě uslyšíme. Týká se to i skupiny Act of God a jejich novinky.
První skladba "Dobro umírá dřív" se rozjela a já se skoro lekl vokálu Martina Hrachovce,
který se nebojácně opřel do svých textů. Když se připojil ženský vokál v podání Stáni Novotné,
zmírnil tak prvotní hromobití. Dvojka začala v příjemném duchu power gothic metalovém stylu.
Stáňa Novotná předvedla, že má moc příjemný hlas. Ale ve třetí skladbě "Bez zvláštních slov a frází"
ukázala, že má i navíc a její hlas v této skladbě opravdu vyniknul. Celá tato skladba je naprosto
skvělá. Klavír na začátku, bezvadný nástup, pak to spojení kláves a pěveckých partů je perfektní.
V této skladbě ukázal i Martin Hrachovec, že jeho hlas má i lepší polohy. Jeho vokál v této skladbě
je fakt výborný, asi nejlepší na albu. Do toho Stáňa se svým sopránem, je to opravdu pecka. Pro mě
nejlepší song alba. Kdyby se kapela držela takovýchto skladeb, není pochyb o tom, že bych hodnotil
desítkou. Čtyřka začala v powermetalovém stylu. Je nabitá energií, prostě jede. U pátého songu
"Stíny nad ránem" mě překvapil sound celého projevu. Zajímavě "poskládané" kytary, klávesy v pozadí
a vokál Stáni je opět prima. Je to fakt pěkná skladba. Titulní "Vzpomínky v zrcadlech" se po mírném
úvodu rozjela opravdu drsně. U ženského vokálu bych více preferoval soprán, Stáňa na to opravdu má a
v těchto polohách je její hlas nejhezčí. Sedmá je balada. Chybí mi tam větší procítění, proto mě nějak
neoslovila. Při osmé skladbě "Svět pod ledem", mi opravdu byla zima. Murmur v podání Martina
Hrachovce mě překvapil. Nečekal jsem takový deathový náboj, po baladě je to docela drsné probuzení...
Devítka je opět plná přesných riffů a klávesy zase dodávají tu příjemnou atmosféru. Závěrečná
"Dobro umírá dřív part 2" se uvedla nádherným klavírním vstupem. Příjemná, ale proměnlivá atmosféra
tohoto alba končí.
Při poslechu tohoto alba jsem na pochybách, jestli se přiklonit ke škatulkování skupiny či nikoli.
Vím, že to spousta lidí nemá ráda, ale občas jsou potřeba. Act of God jsou opravdu zajímavou kapelou,
jejich hudební pojetí se pohybuje mezi power metalem a gothic metalem. Každopádně je to metal jako
řemen s výborným zvukem a velmi dobrou instrumentalitou. Výraz kapely nelze hodit hned do jedné
škatulky a zavřít dveře. Pro některé překvapení, že se kapela drží českých textů. V některých
rychlejších skladbách by angličtina vyzněla lépe, ale kapela od začátku svého působení zpívá česky
a zřejmě to měnit nehodlá. Nové album "Vzpomínky v zrcadlech" je dalším důkazem, že se uspět dá, a že to
úspěch je, o tom není pochyb. 2.3.2011 (powerhome [9/10])
