Že jsou Cynic legendou v pravém slova smyslu, netřeba říkat. Kapela byla obohacena o členy, kteří založili fusion metalovou kapelu Exivious, jež debutovali před pár měsíci. Když se naskytla možnost udělat rozhovor se členy těchto kapel, neváhal jsem ani minutu. Jak probíhalo nahrávání, jaké bylo turné po boku Dream Theater, nebo jaké měli kluci hudební začátky se dozvíte v tomto rozhovoru, kde na otázky odpovídal kytarista Tymon a basák Robin. Dámy a pánové, Exivious se hlásí o slovo!
Můžeš nám na začátku představit kapelu Exivious?
Tymon: Exivious má docela dlouhou historii. Skupinu jsem založil v roce 1997 společně s mým kamarádem. Společně jsme hráli jen na kytary, takže se tomu nedá asi ani říct kapela. S naší první sestavou jsme hráli hodně brutální death metal. Jak šel čas, tak moje zájmy směřovaly k jiným hudebním směrům, jako je jazz, fusion, ambient a další druhy zajímavé hudby. Někdy kolem roku 2001 vzniklo první demo, které obsahovalo dvě skladby. Potom jsem dlouhou dobu pracoval na nových skladbách, se kterými jsem nikdy nebyl úplně spokojen. Vždy jsem hledal zvuk, který mi koloval v hlavě. V roce 2005 přišel velký zlom. Našel jsem tři velmi schopné chlapce, kteří vytvořili stabilní sestavu a já se dostal do bodu, kdy jsem chtěl skládat novou muziku a našel jsem zvuk, který jsem hledal. Když jsme skončili se skládáním, začali jsme materiál secvičovat, aby nebyly nějaké problémy při nahrávání.
Vaše dema jsou opravdu technicky náročná. Jací umělci vás nejvíce ovlivnili v ranné době?
Tymon: Myslím si, že hlavní vlivy plynuly od kapel Death, Cynic nebo Atheist. Každý člověk, který je obeznámený s materiálem bude vědět, že tyto vlivy byly zjevné v naší tvorbě. Nemohu říct, že bych ty písně nenáviděl, ale je to pouze statický obraz jistého času v mém vývoji, jako hudebníka. Řekněme, že bych už nikdy nechtěl napsat podobný materiál.
Nedávno jste vydali debutové album, kde se sešli muzikanti z mnoha kapel. Jak jste narazili na talentovaného bubeníka Stefa z Textures a Michela (ex-Sengaia)?
Tymon: Na Stefa jsme narazili skrz kapelu Textures. Vypadal jako schopný hráč, proto jsem neváhal a kontaktoval ho. Díky Stefovi jsem potkal i Robina a Michela. Bylo zajímavé pozorovat, jak se postaral o hledání spoluhráčů. Myslel jsem, že to bude trvat miliony let, ale stalo se to během pár dnů.
Jak vznikal materiál? Určitě jste jammovali a improvizovali...
Tymon: Základy písní vznikají doma, kde na nich já a Michel pracujem. Různé postupy akordů, základní konstrukce, tématika a riffy. Potom všechen materiál přenesem do zkušebny a zkoušíme do té doby, než dojdem k finální verzi. Myslím, že to je standardní pracovní postup v hudbě, v souvislosti se skupinou.
Nová deska vyšla v nákladu pouze 1000 kopií se zajímavě řešenými obaly. Kdo přišel s tímto nápadem?
Tymon: To je práce našeho přítele Henrika van Leeuwena. Je to skvělý grafik a koncepční myslitel. Vysvětlil a nastínil jsem mu základní představy, jaké jsem měl pro toto album a on přišel s myšlenkou, že by mohly vzniknout jedinečné mini plakáty. Myslím, že je to skvělý nápad. Více se můžete dočíst na našich webových stránkách.
Můžeš něco prozradit z nahrávání desky?
Tymon: Nakonec cítím velkou úlevu, že se materiál dostal do světa. Po tak dlouhé době, co jsme pracovali na vytvoření nejasného obrazu v mé hlavě. Musím připustit, že jsem rád, že to netrvalo déle. Protože bychom se zase snažili změnit směr. Ne, že bych byl nespokojený s tím, co jsme nahráli na debut. Je to uskutečnění toho, co jsme chtěli dělat, takže jsem v tomto ohledu velmi štastný. Samozřejmě, že změna je nevyhnutelná. Všechno se vyvíjí, takže i názor hudebníka a jeho cíle s kapelou.
Robin: S vyjímkou faktu, že celé nahrávání byl jeden velký výbuch, s mnoha improvizacemi a nacházením nového materiálu přímo ve studiu, nevím co říct. Nahrávání s Tymonem byla ohromná zkušenost. Byl velmi zapálený pro věc. Nechyběla ani velká zábava, ke které pomohla kapka alkoholu (smích). Já jsem své party nahrál, pokud se nemýlím, za tři dny. Hodně materiálu se při nahrávání upravilo a změnilo, takže výsledek byl úplně jiný, než jsme čekali. Bylo zábavné pozorovat, kam se materiál vyvine a jak bude znít. Například "All That Surrounds pt.2" byl upravený do finální verze až ve studiu.
Hudba Exivious je nadmíru náročná a komplikovaná jak pro samotné hráče, tak i posluchače. Proto bych se rád zeptal, co vás nejvíce ovlivňuje?
Tymon: Často se zajímám, proč mám přirozenou tendenci hrát komplikovanou hudbu. Není to tím, že bych poslouchal technickou či progresivní muziku. Věci, které mě ovlivňují zřejmě nacházím v dobré hudbě, ale také ve všech dalších věcech v životě. Například, když projdu parkem a vidím jak spadl list ze stromu. To mě může inspirovat k nápsání něčeho nového. Dokonce se to týká počítání nervů v listu, ze kterého můžu udělat jakýkoliv druh hudebního smyslu. Je úžasné, co vidíme, když pouze otevřeme naše oči.
Na desce se také podílel speciální host. Ruku k dílu přiložil úžasný kytarista Paul Masvidal (Cynic, Aeon Spoke, ...). Kdo přišel s myšlenkou, aby se na desce objevil host? Jaké byly reakce samotného Paula?
Tymon: Před dlouhou dobou jsem mluvil s Paulem o tom, jestli by měl zájem o hostování. Myslím, že to byl jeden z důvodů, proč jsme spolu začali komunikovat. Tento nápad jsem dlouhou dobu nosil v hlavě. Když jsme skončili s nahráváním všech tracků, došlo na výběr té pravé písně a její části. Chtěl jsem dát Paulovi šanci, aby lidé slyšeli i jeho druhou stranu osobnosti, proto jsem mu něco vybral a požádal ho, aby začal improvizovat. Ta část má opravdu sentimentální atmosféru v tom, že vím, že Paul je se vším spokojený. Ukázal se jako správná volba.
Nyní trochu odbočíme a podíváme se, co stojí za výsledkem nového alba. Jaké vybavení jste použili při nahrávání. Ty sám používáš kytary Steinberger. Proč právě tyto bezhlavé kytary?
Tymon: Ve značné míře jsme použili vybavení Axe-FX, vytvořené společností Fractal Audio. Základním způsobem se jedná o modelový zesilovač, s tunou všemožných efektů, kde jsou pravděpodobně všichni hráčí bez omezení. Takže 99% všech tónů na desce vychází z tohoto malého hardwaru. Ještě jsme použili nějaké boxy k vytvoření jistých tónů. Co se týče tvé druhé části otázky, tak máš pravdu. Používám kytary Steinberger. Jsou to úžasné kytary. Je to něco o atmosféře, hratelnosti a zvuku, který souzní se mnou. Od té doby, co jsem si pořídil první kytaru Steinberger, jsem se do ní okamžitě zamiloval. Zkoušel jsem mnoho různých kytar, ale žádné se nevyrovnaly právě kytarám Steinberger. Také jejich hardware je opravdu jedinečný. Kdo hrál na nějakou kytaru Steinberger, tak ocení jejich kvalitu.
Robin: K nahrávání jsem použil svou bezpražcovou baskytaru Carvin LB75 společně s basovým aparátem EBS Fafner. Aparát jsem napojil přímo do počítače. EBS má opravdu úžasný zvuk. Nyní hraji na basu Mayones Victorious, kterou jsem si nechal sestavit v Polsku. Její zvuk nemá konkurenci. Jestli jí chcete vyzkoušet, tak se podívejte na www.mayones.com . Jako struny používám DR MR5-130’s.
Na albu se objevilo mnoho spirituálních a meditativních momentů (All That Surrounds pt.1). Ty sám se zajímáš o podobná témata?
Tymon: Ano, opravdu se zajímám o duchovno. Nechci říct, že jsem nějaký velký praktik v meditaci a zvláště v Buddhismu, ale hlavní myšlenka soucitu a rovnosti hraje velkou roli v mém životě.
Všichni hrajete v mnoha dalších kapelách. Proto je na snadě otázka, je Exivious projekt, nebo regulérní kapela?
Tymon: V dnešních dnech jsou Exivios regulérní kapela. Jako skupinu jsme Exivious považovali už dlouho. Už když jsme nahrávali materiál. Ale bohůžel já a Robin máme naplněný program s Cynic a není možné s tím spojit další tour. V tomhle ohledu se Exivious drží v pozadí. Na druhou stranu je to ideální příležitost, jak pracovat na nějakém krásném materiálu s Cynic. Opravdu se na to těšíme.
Jaké jsou nynější plány? Budete v budoucnu nahrávat další desku? Jestli ano, už víte kdy?
Tymon: Rozhodně, ale to může trvat i několik let. Upřímně nyní nemám žádnou představu.
Osobně ses objevil společně s Ronem Jarzombekem, jako host na nové desce progresivních death metalistů Obscura. Jak došlo ke spolupráci?
Tymon: To byla docela zvláštní situace. Když jsem byl na tour se Cynic, tak jsem dostal do rukou jakési demo. Poslouchal jsem ho a zalíbilo se mi to. O dva nebo tři dny později jsem dostal email s dotazem, jestli bych měl zájem hostovat v jednom sólu. Je to jedna z těch věcí, které se staly z nějakého důvodu.
Jseš oficiální člen Cynic. Proto se tě zeptám, skládal si také nějaké riffy na „Traced in Air“?
Tymon: Měl jsem podíl na některých sólech. Těším se na psaní našeho dalšího alba. Po roce, kdy jsme byli na společných cestách se vybudovala potřebná chemie a doufám, že to bude vidět na nových Cynic.
Stal ses oficiálním členem Cynic. Kde je vlastně Sean Malone? Jak došlo ke spolupráci?
Robin: Sean Malone je učitel na konzervatoři, takže turné není jeho věc. Pouze natočil „Traced In Air“ a tím to pro něj skončilo. Už jsem nějakou dobu znal Tymona a když mi řekl, že se dostal do sestavy Cynic, začal jsem vtipkovat a řekl jsem mu: „Dobře, jestli budou Cynic potřebovat basáka, dej mi vědět (smích)“. Byl jsem fanouškem Cynic mnoho let, proto jsem trochu doufal, že se na mne usměje štěstí. Netrvalo dlouho a Paul se Seanem hledali nového baskytaristu. Tymon se o mně zmínil a spolupráce byla na světě. Nahrál jsem nějaké ukázky ve zkušebně a poslal jsem to klukům. Jednoduché, jak facka.
Cynic byli potvrzeni jako speciální host na Evropském turné Dream Theater. Mimochodem, úžasný koncert v Praze! Jaké máš vzpomínky na toto tour?
Tymon: Naše první vystoupení na stadionech bylo pro mne nezapomenutelné. Zvláště v Praze, odkud pocházíš. To byl náš vůbec první výkon na stadionu. Miluji to!
Robin: Děkuji. Udělali jsme s nimi několik vystoupení a bylo to nezapomenutelné! Jejich koncerty jsou tak velké, bylo super hrát na stadionéch nebo v arénách, kde je všude plno lidí. Bylo nepředstavitelné vidět všechny tyto lidi přede mnou a dostávat od nich mnoho energie. Úžasná věc je to, že ve velké hale tě podporuje energií celé publikum a je to jiné oproti velkým venkovním festivalům, kde jseš od fanoušků hrozně daleko a není to takový pocit. Samozřejmě festivaly jsou také dobrá věc (smích).
Chtěl bych trochu zabrousit do Tvého hudebního života. Představíš nám Tvé hudební začátky?
Tymon: Hudba byla vždy důležitá součást mého života. V mládí jsem pozoroval, jak byl pro mne poslech hudby emocionální zážitek. V našem domě byla vždy slyšet nějaká hudba, neboť se můj tatínek také zajímal o muziku. Když jsem vyrůstal, poslouchal jsem hlavně Jimiho Hendrixe, Joea Satrianiho nebo Erika Claptona. Moc dobře si pamatuji, jak moc jsem chtěl hrát na kytaru. Když mě bylo asi 16 let, dostal jsem příležitost a začal jsem s hraním. Dlouhou dobu jsem byl pouze samouk. Celou dobu jsem obohacoval mé zkušenosti o různé teoretické znalosti. Asi po šesti letech domácí práce, jsem došel k názoru, že bude lepší studovat hudební univerzitu, kde jsem měl zaměření na hudební produkci a kompozici.
Robin: Narodil jsem se 13. Srpna 1982 v Bredě, v Holandsku. Když mi bylo kolem šesti let, tak jsem začal hrát na klavír. Dále jsem studoval asi sedm let klasickou hudbu. Netrvalo dlouho a chtěl jsem začít hrát na basu, abych mohl být v kapele a skládat hudbu, jakou jsem měl rád. Zanedlouho jsem se připojil na střední škole k Big Bandu, kde hrál každý muzikant na škole. Přemýšlel jsem o své kapele a proto jsem založil spolek REFRAIN, který byl dost ovlivněný DEATH nebo CYNIC. Když jsem studoval asi pět let hru na basu, nastal čas, abych se dostal na další úroveň. Poslední rok na škole jsem na sobě hodně pracoval a bral různé lekce, které mi měly pomoci v rozšíření teoretických znalostí k tomu, abych se dostal na konzervatoř Rock Academy v Tilburgu, Holandsko. Studování na této konzervatoři mě hodně dalo a otevřelo mi to mysl v mnoha ohledech. Hodně jsem se zajímal o metalovou hudbu, takže jsem potkal plno lidí, kteří měli společný názor, jako já. Netrvalo dlouho a bylo mi nabídnuto místo v Dream Theater Tribute, se kterými jsem založil progresivní kapelu In-Tension. Později jsem ještě hrál v Emerald, kteří hráli progresivní rock. Když jsem v roce 2004 promoval na Rock Academy, stal se ze mne studiový hráč, který pomáhal nahrávat hudbu místních kapel, se kterými jsem později podstoupil i nějaké koncerty. Jednalo se hlavně o Holandskou populární scénu. Někdy kolem října 2006 jsem nastoupil do Blue Man Groupe, u kterých jsem všeak nezůstal dlouho. Nakonec jsem se začal soustředit na projekt Exivious, se kterými jsme nedávno natočili debutové album. Během této doby se mi splnil velký sen, stal se ze mne oficiální člen Cynic.
Jaké jsou Tvé oblíbené kapely? Máš nějaké hráče, kteří ovlivnili Tvůj styl hraní?
Tymon: To je vždy složité. Mám rád mnoho skupin, které mě ovlivnily v tom či onom. Samozřejmě velký dopad na mojí hru měli např. Allan Holdsworth, Scott Henderson a Erik Johnson. Mé hraní také do jisté míry ovlivnil hráč na saxofon, chlápek Coltrane nebo zpěvakča Björk, která měla velký podíl na mém melodickém smyšlení.
Robin: Okay, připraveni? Fredrik Thordendal´s Special Defects, Meshuggah, Tool, Pain Of Salvation, Swallow The Sun, Textures, Death, Dillinger Escape Plan, Pat Metheny, Jaco Pastorius, Deeds Of Flesh, Morbid Angel, Squarepusher, Emperor, Miles Davis, Gojira, Alain Caron, Devin Townsend, Katatonia, Opeth, Ozzy Osbourne, Guns n Roses, Anathema, Aeon Spoke, Sikth, a mnoho dalších kapel...
Samozřejmě. Na bezpražcovou basu jsem začal hrát potom, co jsem slyšel desku „Individual Thought Patterns“ od legendárních Death. Takže za vše dlužím Stevovi DiGiorgovi. Clif Burton byl také mojí velkou inspirací, potom samozřejmě Sean Malone. Nesmím zapomenout na další skvělé hráče jako jsou Jaco, Richard Bona nebo Alain Caron. Ještě jsem poslouchal další kapely, hlavně kvůli baskytaristům.
Máš nějaké oblíbené album, které vyšlo v roce 2009?
Tymon: Abych řekl pravdu, tak nemám žádného oblíbence v roce 2009. Samozřejmě nesmím zapomenout na Mastodon a jejich novinku „Crack The Skye“. Další album, na které jsem se těšil byla deska od Imogen Heap - Ellipse.
Robin: Ehm. Na začátku roku 2009 jsem hodně poslouchal Swallow the Sun. Je to velmi dobrá muzika. Nyní čekám na jejich novou desku. Dále poslouchám Katatonii a jejich The Great Cold Distance. U nich také čekám na novou desku. Jsem zvědavý, jaká bude. Nesmím zapomenout na Portishead a jejich desku Dummy. Tymon mě jednou zachytil jak poslouchám Elsaine - Hybrid. Velmi svěží materiál, který se trochu podobá Portishead. Poslední deska Mastodon - Crack The Sky je opravdu velmi dobrá práce. Viděl jsem je v létě na koncertě v Itálii. Úžasná kapela naživo!
Děkuji vám za Váš čas a přeji hodně štěstí v budoucnu. Poslední řádky patří vám, chcete něco vzkázat čtenářům v České Republice?
Robin: Dobře, děkuji mnohokrát za všechnu podporu a prosím vydržte!
Tymon: Děkuji za rozhovor. Díky všem lidem v České Republice! Je zábavné hrát ve vaší zemi. Doufám, že se dostaneme znovu příští rok na festival Brutal Assault. Doražte nás podpořit a trochu si pokecat.
